Historie

Divoká Ostravice s horskou říčkou Morávkou tvoří na severním úbočí slezských Beskyd stříbrný lem a v místech, kde vody obou se pojí, by poskokem spěly k černé Ostravě, rozkládá se obec St. Město. Je vlastně předměstím Frýdku-Místku. Ze strany jižní nese velebný pozdrav hor, jimž Lysá hora dodává majestátu. Poslední výběžky horské právě na soutoku řek staly se kolébkou Starého Města, bývalé Jamnice, vesnice zašlé slávy, města ve vzpomínkách.

Když vznikla spojovací silnice mezi Těšínem a moravskými Hranicemi a mohutné hvozdy ustoupily částečně k horám, začínají první dějiny Starého Města. První zmínka o naší obci je v listině vratislavského biskupa Vavřince, jemuž panství Těšínské patřilo a jenž listinou ze dne 25 a 27 května 1223 biskupský desátek z dědiny Na Gennizi (Na Jamnici) převedl k dobru panenského kláštera v Rybníku. Touto Jemnici (Jamnici) rozumí se právě Staré Město. V r. 1327, kdy nástupce Meškův, kníže Kazimír (1316-1358) v listinách, kterými se poddává českému králi Janu Lucemburskému, jmenuje Jamnici již jako oppidiscum municionibus, neboli městečko dle starého způsobu slovanského, což značí ves s tvrzí, přes kterou vedla obchodní cesta z Moravy na Těšínsko. Právě zmínka o tvrzí je důležitá – vnáší problém do názoru, že Jamnica je totožná se Starým Městem.

Kolem roku 1340 je tvrz přestavěná na hrad pojmenovaný Friedeck-v těsné vazbě na Jamnici je založeno nové město. Pojmenováním hradu je od roku 1386 již používán přídomek „z Frýdku“. Jeho obyvatelé stali se svobodnými měšťany, kdežto Jamnica počala klesati na pouhou ves, a to tím spíše, že nové město Frýdek dostalo i právo mílové, tj. že jednu míli od města nesměl nikdo provozovati řemesel.

Povýšením Frýdku byl zpečetěn osud slovanského městečka Jamnice, které na rozdíl od nového města nazýváno bylo Staré Město a stalo se jménem místním. Obchodní cesta z Moravy na Těšínsko tak byla přeložena do Frýdku. Postupně jak Frýdek rozvojem cestovního ruchu rostl a sílil vzniklo dvouměstí Frýdek-Místek, jehož součástí bylo i Staré Město. Po více jak 16 letech se dne 24. listopadu 1990 na základě petice občanů obec osamostatnila.

Kulturní dědictví obce představuje římsko-katolický kostel svatého Josefa, stavěny v čistém slohu románském, zbudován byl v létech 1902 až 1903 a první sokolovna postavena na Frýdecku v roce 1929. Historie školy sahá do roku 1845.

Předchůdcem dnešního kostela byla spíše kaple

Za panování Jeho cís. a král. vp. Veličenstva nejj. císaře a krále Františka Josefa I., když při vys. c.k. zemské vládě slezské Jeho Excellemce Josef hrabě Thún praesidentem, při vys. zemském sněmu a výboru slezském Jeho Excellence Jindřich hrabě Larisch - Moennich zemským hejtmanem a při c.k. okr. hejtmanství ve Frýdku p. Theodor Jelen okresním hejtmanem byl, pak jeho Eminence Nejd. P.Dr. Jiří Kopp kardinálem a knížearcibiskupem vratislavským byl a generálním vikářem důst. P. Kollek, za duchovní správy důst. P. Ondřeje Kučzery arcikněze a faráře ve Frýdku, k jehož farnosti obec Staré Město přifařena jest a kaplanů P. Stanislava Weissmanna a Ludvíka Janíka a za úřadování obecního starosty Frant. Malchara domkaře a předsedy místní školní rady, obecních radních Frant. Gřunděla rolníka, Jana Kročka rolníka, Ignáce Žišky domkaře a hostinského, obecních výborů : p. Julia Lipavského arciv. nadlesního, Frant. Moškoře rolníka Jos. Moškoře rolníka a hostinského, Frant. Muchy nadučitele, Jos. Hučky rolníka a mlynáře, Jos. Kubale rolníka, Jos. Veličky chalupníka, pak Frant. Botora chalupníka, pak Jana Guckého obec. tajemníka a rolníka, Jos. Ševčíka obec. pokladníka a chalupníka a Ant. Bužgy obec. posla a kostelníka, byla stavba výš jmenovaného kostela dle nákresů a rozpočtu, které pan Hanuš Pohl stavitel ve Frýdku ze dne 6. března 1902 čís. 3434 vys. c. k. zemskou vládou slezskou schváleny byli, dle usnesení obecního výboru ze dne 1. dubna 1902 jmenovanému staviteli p. Hanušovi Pohlovi z Frýdku zadána a dne 9. dubna 1902 započata.

Vrchní dohlídku při této stavbě vykonával p. arcivévodský stavební rada a architekt Albin Theodor Prokop z Těšína.

Veškerý náklad na tento kostel bude obnášeti asi 70 000 korun. Obec měla na tuto stavbu pouze asi 8 000 korun základního kapitálu. K tomu účelu půjčila sobě obec 50 000 korun od Frýdecké spořitelny.

Stavbu řídil p. Frant. Votrůbec stavbyvedoucí u jmenovaného stavitele. Zednický polír Vincenc Klečka z Trnávky na Moravě a tesařský polír Josef Frýdl z Libhoště. Prácí klempířskou provedl p. O. Friedrich klempíř z Frýdku. Kříže na kostelní věže zhotovil p. Arnošt Schneider z Frýdku. Nový tento kostel byl vedle doposud stojící kapličky, ve které se také služby Boží odbývali a která v roku 1765 zbudována byla. Čtyři zvony do věži tohoto kostela objednány byli od firmy Peter Hilzer v Novém Městě za Vídní.

Kostel byl dokončen v roku 1904.

Při rekonstrukci věže kostela v r. 1999 byl nalezen ve věžní kopuli Pamětní spis, jehož text vám předkládáme v plném znění:

Památný spis: