Historie

Divoká Ostravice s horskou říčkou Morávkou tvoří na severním úbočí slezských Beskyd stříbrný lem a v místech, kde vody obou se pojí, by poskokem spěly k černé Ostravě, rozkládá se obec St. Město. Je vlastně předměstím Frýdku-Místku. Ze strany jižní nese velebný pozdrav hor, jimž Lysá hora dodává majestátu. Poslední výběžky horské právě na soutoku řek staly se kolébkou Starého Města, bývalé Jamnice, vesnice zašlé slávy, města ve vzpomínkách.

Když vznikla spojovací silnice mezi Těšínem a moravskými Hranicemi a mohutné hvozdy ustoupily částečně k horám, začínají první dějiny Starého Města. První zmínka o naší obci je v listině vratislavského biskupa Vavřince, jemuž panství Těšínské patřilo a jenž listinou ze dne 25. a 27. května 1223 biskupský desátek z dědiny Na Gennizi (Na Jamnici) převedl k dobru panenského kláštera v Rybníku. Touto Jemnici (Jamnici) rozumí se právě Staré Město. V r. 1327, kdy nástupce Meškův, kníže Kazimír (1316 - 1358) v listinách, kterými se poddává českému králi Janu Lucemburskému, jmenuje Jamnici již jako oppidiscum municionibus, neboli městečko dle starého způsobu slovanského, což značí ves s tvrzí, přes kterou vedla obchodní cesta z Moravy na Těšínsko. Právě zmínka o tvrzí je důležitá – vnáší problém do názoru, že Jamnica je totožná se Starým Městem.

Kolem roku 1340 je tvrz přestavěná na hrad pojmenovaný Friedeck - v těsné vazbě na Jamnici je založeno nové město. Pojmenováním hradu je od roku 1386 již používán přídomek „z Frýdku“. Jeho obyvatelé stali se svobodnými měšťany, kdežto Jamnica počala klesati na pouhou ves, a to tím spíše, že nové město Frýdek dostalo i právo mílové, tj. že jednu míli od města nesměl nikdo provozovati řemesel.

Povýšením Frýdku byl zpečetěn osud slovanského městečka Jamnice, které na rozdíl od nového města nazýváno bylo Staré Město a stalo se jménem místním. Obchodní cesta z Moravy na Těšínsko tak byla přeložena do Frýdku. Postupně jak Frýdek rozvojem cestovního ruchu rostl a sílil vzniklo dvouměstí Frýdek-Místek, jehož součástí bylo i Staré Město. Po více jak 16 letech se dne 24. listopadu 1990 na základě petice občanů obec osamostatnila.

Kulturní dědictví obce představuje římsko-katolický kostel svatého Josefa, stavěny v čistém slohu románském, zbudován byl v létech 1902 až 1903 a první sokolovna postavena na Frýdecku v roce 1929. Historie školy sahá do roku 1845.

Předchůdcem dnešního kostela byla spíše kaple

Za panování Jeho cís. a král. vp. Veličenstva nejj. císaře a krále Františka Josefa I., když při vys. c. k. zemské vládě slezské Jeho Excellemce Josef hrabě Thún praesidentem, při vys. zemském sněmu a výboru slezském Jeho Excellence Jindřich hrabě Larisch - Moennich zemským hejtmanem a při c.k. okr. hejtmanství ve Frýdku p. Theodor Jelen okresním hejtmanem byl, pak jeho Eminence Nejd. P.Dr. Jiří Kopp kardinálem a knížearcibiskupem vratislavským byl a generálním vikářem důst. P. Kollek, za duchovní správy důst. P. Ondřeje Kučzery arcikněze a faráře ve Frýdku, k jehož farnosti obec Staré Město přifařena jest a kaplanů P. Stanislava Weissmanna a Ludvíka Janíka a za úřadování obecního starosty Frant. Malchara domkaře a předsedy místní školní rady, obecních radních Frant. Gřunděla rolníka, Jana Kročka rolníka, Ignáce Žišky domkaře a hostinského, obecních výborů: p. Julia Lipavského arciv. nadlesního, Frant. Moškoře rolníka Jos. Moškoře rolníka a hostinského, Frant. Muchy nadučitele, Jos. Hučky rolníka a mlynáře, Jos. Kubale rolníka, Jos. Veličky chalupníka, pak Frant. Botora chalupníka, pak Jana Guckého obec. tajemníka a rolníka, Jos. Ševčíka obec. pokladníka a chalupníka a Ant. Bužgy obec. posla a kostelníka, byla stavba výš jmenovaného kostela dle nákresů a rozpočtu, které pan Hanuš Pohl stavitel ve Frýdku ze dne 6. března 1902 čís. 3434 vys. c.k. zemskou vládou slezskou schváleny byli, dle usnesení obecního výboru ze dne 1. dubna 1902 jmenovanému staviteli p. Hanušovi Pohlovi z Frýdku zadána a dne 9. dubna 1902 započata.

Vrchní dohlídku při této stavbě vykonával p. arcivévodský stavební rada a architekt Albin Theodor Prokop z Těšína.

Veškerý náklad na tento kostel bude obnášeti asi 70 000 korun. Obec měla na tuto stavbu pouze asi 8 000 korun základního kapitálu. K tomu účelu půjčila sobě obec 50 000 korun od Frýdecké spořitelny.

Stavbu řídil p. Frant. Votrůbec stavbyvedoucí u jmenovaného stavitele. Zednický polír Vincenc Klečka z Trnávky na Moravě a tesařský polír Josef Frýdl z Libhoště. Prácí klempířskou provedl p. O. Friedrich klempíř z Frýdku. Kříže na kostelní věže zhotovil p. Arnošt Schneider z Frýdku. Nový tento kostel byl vedle doposud stojící kapličky, ve které se také služby Boží odbývali a která v roku 1765 zbudována byla. Čtyři zvony do věži tohoto kostela objednány byli od firmy Peter Hilzer v Novém Městě za Vídní.

Kostel byl dokončen v roku 1904.

Při rekonstrukci věže kostela v r. 1999 byl nalezen ve věžní kopuli Pamětní spis, jehož text vám předkládáme v plném znění:

Památný spis

Památní spis založen při stavbě nového kostela ve Starém Městě u Frýdku za příčinou svěcení a postavení kříže na kostelní věži dne 10. září 1902 Roku jedentisíc devět set dva. Za panování Jeho cís. a král. vp. Veličenstva nejj. císaře a krále Františka Josefa I., když při vys. c.k. zemské vládě slezské Jeho Excellemce Josef hrabě Thún praesidentem, při vys. zemském sněmu a výboru slezském Jeho Excellence Jindřich hrabě Larisch - Moennich zemským hetmanem a při c.k. okr. hejtmanství ve Frýdku p. Theodor Jelen okresním hejtmanem byl, pak jeho Eminence Nejd. P.Dr. Jiří Kopp kardinálem a knížearcibiskupem vratislavským byl a generálním vikářem důst. P. Kollek, za duchovní správy důst. P. Ondřeje Kučzery arcikněze a faráře ve Frýdku, k jehož farnosti obec Staré Město přifařena jest a kaplanů P. Stanislava Weissmanna a Ludvíka Janíka a za úřadování obecního starosty Frant. Malchara domkaře a předsedy místní školní rady, obecních radních Frant. Gřunděla rolníka, Jana Kročka rolníka, Ignáce Žišky domkaře a hostinského, obecních výborů : p. Julia Lipavského arciv. nadlesního, Frant. Moškoře rolníka Jos. Moškoře rolníka a hostinského, Frant. Muchy nadučitele, Jos. Hučky rolníka a mlynáře, Jos. Kubale rolníka, Jos. Veličky chalupníka, pak Frant. Botora chalupníka, pak Jana Guckého obec. tajemníka a rolníka, Jos. Ševčíka obec. pokladníka a chalupníka a Ant. Bužgy obec. posla a kostelníka, byla stavba výš jmenovaného kostela dle nákresů a rozpočtu, které pan Hanuš Pohl stavitel ve Frýdku ze dne 6. března 1902 čís. 3434 vys. c. k. zemskou vládou slezskou schváleny byli, dle usnesení obecního výboru ze dne 1. dubna 1902 jmenovanému staviteli p. Hanušovi Pohlovi z Frýdku zadána a dne 9. dubna 1902 započata.

Vrchní dohlídku při této stavbě vykonával p. arcivévodský stavební rada a architekt Albin Theodor Prokop z Těšína. Veškerý náklad na tento kostel bude obnášeti asi 70 000 korun. Obec měla na tuto stavbu pouze asi 8 000 korun základního kapitálu. K tomu účelu půjčila sobě obec 50 000 korun od Frýdecké spořitelny. Stavbu řídil p. Frant. Votrůbec stavbyvedoucí u jmenovaného stavitele. Zednický polír Vincenc Klečka z Trnávky na Moravě a tesařský polír Josef Frýdl z Libhoště. Prácí klempířskou provedl p. O. Friedrich klempíř z Frýdku. Kříže na kostelní věže zhotovil p. Arnošt Schneider z Frýdku. Nový tento kostel byl vedle doposud stojící kapličky, ve které se také služby Boží odbývali a která v roku 1765 zbudována byla. Čtyři zvony do věži tohoto kostela objednány byli od firmy Peter Hilzer v Novém Městě za Vídní.

K místnímu popisu dlužno poznamenati, že zde jest dvoutřídní národní škola pro oboji pohlaví pod vedením nadučitele p. Frant. Muchy a podučitele Viléma Poláka. V této škole vyučovalo se v roku 1902 123 školních dítek. Kromě toho navštěvovalo asi 120 dítek obecnou a měšťanskou školu ve Frýdku a Místku. Obec Staré Město má také svůj vlastní v roku 1894 založený katolický hřbitov. Toho roku čítala obec 130 domovních čísel a dle sčítání lidu z roku 1900 - 1723 obývatelů, z těchto bylo dle náboženství 1694 katolíků, 21 evangeliků a 8 židů.

Také pozůstává zde spolek dobrovolných hasičů v roku 1890 založený a roku 1895 dle stanov uskutečněný, čítaje 42 členů, kterému obec v roce 1901 skladiště pro hasičské nářadí vystavěla. V tomto roce byli příkopy kolem cesty ke Skalici vydlažděny a cesta náležitě zvýšená. Rolnických správněji selských usedlosti bylo toho času v zdejší obci 15 a sice: Ferd. Kubala na č. 6, Josef Moškoř na čís. 11, Marie Rada na čís. 15, Josef Hučka na čís. 16, Karel Karasek na č. 17, Jos. Kubala na č. 18, Josef Skotnica na čís. 19, Josef Buček na č. 20. Frant. Moškoř na č. 37, Josef Poledník na č. 30, Veronika Kořínek na č. 44, Jan Kroček na č. 45, Frant. Gůnndil na 49, Aug. Hrabec na č. 57, a Jan Gucky na č. 106. Při skladišti dřeva patřícím Jeho cís. král. vysosti arcivévodovi Bedřichovi nachází se parní pila pod vedením nadlesního a správce pily p. Jůlia Lipavského, tato parní pila byla roku 1871 zřízena.

Mlýny jsou tři s valcovým zařízením a sice: Jan Kyselka č. 10, Josef Hučka č. 26 a Frant. Konečný č. 58 kdež se také vodní pila vynachází. Hostince jsou také tři totiš: Obecní č. 8, který má p. Ignac Žiška najmutý,- Josef Moškoř „Staré Fojtství“ č. 11 a Jan Špetla č. 93. - V těchto hostincích čepovalo se: těšínské, karvínské a frýdecké pivo, které se půl litru za 14 haléřů prodávalo, víno prodávalo se litr za Kr. 1.12 a litr oálenky za 80 haléřů.
Živnosti řeznické jsou dvě: Josef Kokeš č. 22 a Viktor Vrabel č. 8.

Dělnické obyvatelstvo živí se ponejvíce z výdělku při továrnách bavlněného zboží ve Frýdku a Místku a v arcivévodských železných hutích a závodech.

Řemeslníci jsou: 3 krejčí, 4 obuvnicí, 1 kovář, 1 sklenář a 1 stolář.

O povaze roku dlužno podotknouti, že byl celkem úrodný, ačkoliv se všechny polní plodiny o tři týdny později sklidili než v letech předešlých pro deště a zimy. Také byli v tomto roce veliké povodně a sice dne 19. června a 25 června, které mnoho pozemků s polními plodinami a dříví odplavili.

Valuta byla od roku 1892 rakouská korunová měna, kdežto dříve se zlatých rak. čísla užívalo.

Staré Město dne 10 září 1902.

Marie Rada, Veronika Kořínek – uvedeno v originále